Navigace

 

Nová stránka na FB.

Svátky a výročí

Svátek má Vendelín

Zítra má svátek Brigita

Obsah

 ....jedním ze způsobů, jak připomínat to dobré, ale i špatné z našich dějin, je i umísťování pamětních desek na místech s historií souvisejících.

 

Vznik a funkce Rakovníka souvisely se zvláštním postavením zdejšího kraje.  Rozlehlé, na zvěř bohaté a krásné lesy, které ležely blízko hlavnímu městu, se odedávna těšily velkému zájmu českých panovníků. Křivoklátsko s Rakovnickem bylo největší korunní državou, kde se konaly honitby a panovníci sem jezdili odpočívat, na tomto území také často vedli svá diplomatická jednání. Vzhledem k výsostnému postavení hradu Křivoklát, který byl správním centrem celé oblasti, se Rakovník musel spokojit pouze s funkcí tržního městečka. Město společně s okolními vesničkami tvořilo manskou soustavu hradu Křivoklátu se všemi pravidelnými a příležitostnými povinnostmi (například v době přítomnosti královského dvora na hradě sem dodávalo lůžkoviny).
Zásadní význam pro další vývoj Rakovníka měl rok 1319, kdy Jan Lucemburský svým majestátem zařadil Rakovník pouze mezi tzv. komorní města. Bohužel se Rakovník nestal v této době městem královským. A tak zatímco po stránce hospodářské byl Rakovník ve své středověké historii mnohokrát postaven na stejnou úroveň s královskými městy, po stránce politické zůstává ještě dlouhou dobu městem závislým. Na další roky byl připoután ke křivoklátskému komornímu statku, čímž se dostal takřka na úroveň měst poddanských. To mělo pro dějiny města osudový význam, neboť rozhodnutí o vývoji Rakovníka vždy záleželo na konkrétním postavení hradu Křivoklátu.
Odměnou pro Rakovník, když byl Křivoklát v přímém držení krále, bylo povolení výstavby městských hradeb (1471), udělení erbu (1482) nebo právo pečetit červeným voskem (1500). Rakovník stále čekal na povýšení mezi královská města, kterého se mu zatím nedostalo, přestože okolní města (Žatec, Louny, Slaný a Beroun) se tímto titulem honosila již z dob posledních Přemyslovců.
Nástupem Habsburků poklesl význam Křivoklátu, změnil se hlavně na státní vězení a často střídal držitele, a to se projevilo i ve vztahu k Rakovníku, neboť držitelé Křivoklátu žádali od města úplné poddanství a upírali mu i všechna doposud získaná práva.

#


Od 60.let 16.století vstoupil Rakovník do poslední fáze bojů za úplné zrovnoprávnění s ostatními královskými městy. Sen mnoha generací rakovnických občanů pak nabyl konkrétní podoby po nastoupení Rudolfa II. na český trůn. Křivoklát byl opět navrácen královské koruně, ale Rakovničtí se již nespokojili pouze s tímto aktem, neboť poznali, že dosavadní královské majestáty jim nikdy nezajistí svobody a nezávislosti. Žádají tedy nejen osvobození města od všech platů a povinností ke Křivoklátu, ale i o připojení Rakovníka k městům třetího stavu. Rudolf II.nejprve městu potvrdil jeho privilegia a po ustanovení výkupného povyšuje Rakovník 27.července1588 na město královské.
 
Na oslavu této události zazněl v chrámu sv. Bartoloměje polyfonní latinský hymnus s textem rakovnického občana Jana Grylla z Gryllova, jehož osobní jednání s císařem mělo velkou zásluhu na povýšení města. Radost rakovnických občanů vyjádřilo i mohutné vyzvánění všech místních zvonů.
 
Rozhodnutím a potvrzovací listinou byla ukončena poddanost města vůči hradu Křivoklátu a pro Rakovničany se tak splnila odvěká touha po samostatnosti.
 
V  roce 2008 si připomínáme 420. výročí povýšení Rakovníka na královské město.

 

 


 
... nejdéle ve vedení knihovny v Rakovníku působil Vendelín Punčochář?

PUNČOCHÁŘ Vendelín
ˇ  20. 10. 1910 v Rakovníku
+   6.  2. 1977 v Rakovníku


Vystudoval rakovnickou reálku a v roce 1931 nastoupil jako vedoucí městské knihovny. Ve vedení knihovny úspěšně působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1973, celých 42 let.
V letech 1947 – 1948 působil Vendelín Punčochář ve Svazu českých knihovníků.
Po nástupu do knihovny se výrazně rozšiřuje výpůjční doba a tím i narůstá zájem čtenářů
o knihy. Za jeho vedení podstatně vzrostl počet knižních svazků a knihovna rozšířila svůj rozsah působnosti na celý okres. Vendelín Punčochář se zasloužil o přestěhování knihovny do lépe přístupných a větších prostor na Husově náměstí. V roce 1950 v knihovně úspěšně funguje oddělení pro mládež, půjčovna pro dospělé čtenáře a čítárna pro dospělé se studovnou. Plánované hudební oddělení pro nedostatek financí nebylo otevřeno. Služby knihovny zajišťovali 3 pracovníci. Od roku 1951 se knihovna stává Okresní knihovnou, která spolupracuje s místními knihovnami a jejím ředitelem se stává Vendelín Punčochář.
V únoru roku 1952 zakládá Punčochář Divadlo hudby. Toto divadlo, svým původním programem v Čechách ojedinělé, později svůj repertoár rozšiřuje i o literární program, a tak se z něho stává Divadlo poezie a hudby. Do konce činnosti toho divadla v roce 1960 bylo uvedeno přes 100 originálních pořadů.
Vendelín Punčochář je autorem básní, režisérem i scenáristou divadelních pořadů. Jeho kniha Průvodce po Rakovníku je zajímavá i pro dnešní návštěvníky královského města Rakovníka.

 

 

 



 ... největší zásluhu a podíl na vzniku knihovny v Rakovníku má vyučený malíř pokojů František Hovorka?

HOVORKA František
ˇ  26. 10. 1801 
+  15. 11. 1873 


František Hovorka měl od dětství zájem o umění, malířství a kresbu. Studia v Praze na piaristické škole nedokončil, protože škola byla německá. Ani malířskou akademii nedokončil, i když se mu na škole líbilo, protože studium bylo finančně nákladné.
Vyučil se malířem pokojů.
# František Hovorka byl velký vlastenec. V roce 1840 se stal spolu s Dr. Matějem Dobromírem Štemberou iniciátorem vzniku knihovny. O rok později byla knihovna slavnostně otevřena, sídlila na děkanství a prvním knihovníkem se stal kaplan J. Jerman. Fr. Hovorka se aktivně zapojil mezi rakovnické ochotníky a opět s Dr. Štemberou obnovil činnost ochotnického spolku, který svá představení hrál v češtině. Mezitím se knihovna několikrát přestěhovala, změnili se knihovníci, a tím byla její činnost značně narušená. V roce 1851 si řemeslníci založili vlastní Měšťanskou řemeslnickou besedu, jejím předsedou se stal Fr.Hovorka. Měšťanská beseda přebírá do své péče i měšťanskou knihovnu. Hovorka v roce 1851 přijal funkci knihovníka a pro knihovnu nastává období velkého rozkvětu. Hovorka knihy uspořádal a očísloval, některé opatřil vazbou. Potom vypracoval a předložil Městské radě ke schválení výpůjční řád. Tím začalo další úspěšné období knihovny. Počet svazků knih za dobu jeho péče vzrůstal, v době Hovorkovy smrti měla knihovna 2356 svazků českých a 428 německých.
V roce 1861 František Hovorka nabídl městské radě, že zdarma uspořádá rakovnický archiv, který se nacházel na několika místech ve značně neutěšeném stavu. Osm let pracoval na založení a uspořádání archivu, ze kterého později čerpali mnozí odborníci, např. Zikmund Winter zde sbíral materiály pro svá díla.
Za svou náročnou a obětavou práci byl jmenován čestným členem archeologické společnosti Vlast v Praze.

 



 ... sv.Vavřinec je patronem knihovníků?

Sv.Vavřinec je patronem knihovníků, archivářů, cukrářů, hostinských a kuchařů, pivovarníků, pradlen, sklenářů, hasičů, správců a studentů. 

Vavřinec se narodil zřejmě ve Španělsku kolem roku 230 n.l. O jeho původu se prakticky nic neví. Jako mladík se usadil v Římě a stal se jáhnem papeže Sixta II. Císař Valeriánus, který pronásladoval křesťany, nechal dne 6. srpna 258 setnout papežovi hlavu. Po popravě vznesl císař nárok na církevní majetek. Vavřinec si vyžádal 3 dny na shromáždění všech pokladů. V této době rozdělil majetek církve mezi chudé a po 3 dnech přivedl tyto chudáky k císaři s tím, že před ním stojí pravé poklady církve. Císař Valeriánus odsoudil Vavřince k upálení na železném roštu. Podle legendy snášel mučedník utrpení hrdinně. Dnem jeho smrti byl 10. srpen 258 n.l., a tento den je v kalendáři přidělen právě Vavřincovi.
 

#  Pranostiky spojené s Vavřincem:

  Sv. Vavřinec - první podzimec!
  Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří
  Když o sv. Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti
  Na sv. Vavřince jdou oříšky do věnce
  Svatého Vavřince - svícen do světnice
  Po sv. Vavřinci již dříví neroste
  Na sv. Vavřince - brambory do hrnce!
  Sv. Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje 
                              Je-li počasí o sv. Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště  
                              hojné 
                              Vavřincův déšť - myší úroda 
                              Sv. Vavřinec končí psí dny 
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 ...byla na budově knihovny odhalena pamětní deska

Na čelní straně budovy, ve které sídlí část Městské knihovny Rakovník, byla v úterý 7. 10. 2008 odhalena pamětní deska. Deska je vzpomínkou na židovské obyvatele města Rakovníka, kteří se stali oběťmi nacistického teroru. Je umístěna na domě, který byl v minulosti vstupní branou do židovského ghetta v Rakovníku.

Výrobu desky a její osazení financovala paní Hanka Pressburg, rodačka z Rakovníka, která přežila holocaust, a v současné době žije na Novém Zélandu. Pamětní deska je vyrobena z šedočerné, jemně zrnité žuly, o rozměrech 594 x 840 mm a je popsána zlaceným písmem.

Slavnostním odhalením pamětní desky byla pověřena paní Vera Egermayerová, honorární konzul ČR na Novém Zélandu a pan starosta města Rakovníka Ing. Zdeněk Nejdl. Odhalovací akt proběhl za přítomnosti příbuzných paní Hanky Pressburg, pražského rabína, žáků 3.ZŠ Rakovník a veřejnosti v 11.30 hodin.

Další památkou na naše židovské obyvatelstvo je i opravený židovský hřbitov a synagoga. Oba objekty jsou ve velmi dobrém stavu a patří k  nejvýznamnějším pamětihodnostem města Rakovníka.

 



... v roce 2008 jsme si připomněli 420. výročí povýšení Rakovníka na město královské?

Písemné zmínky o městě Rakovníku se objevují už v roce 1252, z nich ovšem není patrné nic o jeho podobě. Historici se mohou pouze dohadovat, zda šlo o sídlo městského charakteru, či pouze o opevněné sídlo. Vyloučit také nelze, zda původní historické centrum osídlení se nenacházelo na úplně jiném místě než dnešní město.

Rakovník - město se zajímavou historií a řadou cenných kulturních památek, město známé díky slavným rodákům a lidem, kteří s ním na kratší či delší dobu spojili své životy. Historie a lidé, dva pojmy, které spolu velice úzce souvisí, neboť historii tvoří především lidé. Bez důležitých a mnohdy zajímavých lidských rozhodnutí by nebyly dějiny žádného území ani města. Jedno pro město Rakovník důležité rozhodnutí jsme si v roce 2008 připomněli.