Navigace

Svátky a výročí

Svátek má Apolena

Zítra má svátek Mojmír

Obsah

Ušíkova kára

4. A 1. ZŠ Rakovník

V lese jménem Mechovník bydlel v pařezu skřítek Ušík. Byl velice malý, měřil 1,75 cm a často ho bolely nohy, to když doběhl po lese a hledal potravu.

Jednoho dne ráno se Ušík vzbudil a měl velkou žízeň, ale studánka byla moc daleko a tak ho napadlo, že si postaví Ušíkokáru. Začal přemýšlet jak, a z čeho tu Ušíkokáru postaví. Jasně,.kola budou z lískových oříšků, propojím je klacíky, kabinu udělám z listů, motůrek si udělám z lesních plodů a volant z borůvek. Začal chodit po lese a hledal součástky na svou káru, když vše posbíral, začal montovat. Nejvíce práce mu dalo zprovoznit motůrek z plodů a napíchnout borůvku na jehličí z borovice. Práce na Ušíkokáře ho moc unavila, lehl si do mechu a usnul. Probudil ho slabounký hlásek tajné lásky skřítčice Mechulky „Co si to postavil?“ Ušík stydlivým hláskem povídá: „To je moje Ušíkokára.“ „Ta je nádherná Ušíku. Svezl bys mě?“ „Moc rád, zrovna jsem se chystal na výlet ke studánce pro vodu, jen si vezmu skořápku na nabírání.“ A tak nastoupili do Ušíkokáry a s pýchou projížděli mravenčíma cestičkama pro tu nejchutnější vodu. Mechulka se do Ušíka i do Ušíkokáry hned zamilovala. Od té doby jezdili pro vodu společně a káře se každý den věnovali a vždy se na ní usmívali. Ušík s Mechulkou a Ušíkokárou společně procestovali celý les a byli spolu dlouho předlouho.