Navigace

Obsah

HISTORIE MĚSTSKÉ KNIHOVNY V DATECH

1840: vyšlo první provolání týkající se nové knihovny: „Slovo k pánům zakladatelům měšťanské české knihovny v královském městě Rakovníce“. Sepsal ho rakovnický vlastenec Matěj Dobromír Štembera.

28. února 1841 byla knihovna slavnostně otevřena. Největší podíl na jejím vzniku měli František Hovorka a Matěj Dobromír Štembera, který se také stal prvním ředitelem. Knihovna byla umístěna v budově starého děkanství a ve funkci knihovníka působil kaplan Jerman. Prvních šedesát čtenářů, platili měsíční fixní poplatek, si mohlo půjčovat zábavnou a naučnou literaturu každou něděli odpoledne. Knihy se nakupovaly hlavně v Praze za přispění tamních vlastenců.

1843: téměř nepracující knihovna se přesunula do domu měšťana Hanslíka, zde v ní zavládl čilý čtenářský a společenský ruch.

1848: bouřlivé společenské události na čas odvrátily pozornost od kulturně vzdělávací práce vlastenců. Zájem o knihovnu opadl, knihy byly téměř rozpůjčovány a vše se nacházelo v nepořádku. Knihovna stála v této době blízko zániku.

1851: řemeslníci v čele s Františkem Hovorkou odcházejí v r. 1849 z měšťanské besedy a zakládají měšťansko-řemeslnickou besedu. Díky Františku Hovorkovi a se souhlasem městské rady je knihovna přenesena do budovy tohoto spolku. Knihovní fond, čítající v té době 322 svazků, je uspořádán a 16. listopadu po slavnostním otevření znovu zpřístupněn veřejnosti.

1853–1854: měšťansko-řemeslnická beseda a s ní i knihovna se dvakrát stěhovala po hostincích na náměstí.

1857: požár zachvátil na náměstí šest domů, mezi nimi i hostinec „U černého orla“, kde byla umístěna knihovna. Díky rychlému zásahu chybělo po požáru pouze 16 knih. Knihovna se přestěhovala do Hovorkova domu na náměstí (čp. 162). Zde zústala do roku 1861. V dalších letech dochází mezi řemeslnicko-měšťanskou besedou a knihovníkem Františkem Hovorkou ke sporům o městskou knihovnu, které musí řešit městská rada. Celá záležitost skončila smírem a od roku 1863 se scházel pravidelně po půl roce knihovní výbor.

1861–1930: knihovna působila v budově radnice a v domě čp. 188.

1864: ředitelem knihovny se stal Alois Pravoslav Trojan.

1865: vypracovány nové stanovy, každý čtenář musel podepsat, že si knihu půjčuje domů.

1872: knihovna měla celkem 2495 knih a časopisů.

1873: zemřel František Hovorka. Po jeho smrti knihovna upadá, ke zvýšení zájmu dochází pouze s občasným nástupem nového knihovníka.

1911: závěrem tohoto roku došlo ke značnému nárůstu čtenářského zájmu. Novinkou se stalo zakládání legitimací s cílem usnadnit jednání se čtenáři.

1916: knihovna se přestěhovala do domu čp. 188, ale po celou první světovou válku byl provoz často přerušován.

1919: zahájila knihovna opět provoz, poprvé v historii společně s čítárnou. Vyšel také nový knihovní zákon, který konečně jasně specifikoval podobu a činnost knihoven.

1922–1930: působil jako knihovník František Markup.

1930: knihovna se přestěhovala do budovy bývalé hospodářské školy.

1931: knihovníkem se stává Vendelín Punčochář. Začíná nová významná etapa v dějinách knihovny (působil zde až do roku 1973, od roku 1951 ve funkci ředitele).

1939–1945: činnost knihovny je poznamenána dobovými poměry. Knihovna musela převzít část agendy protiletecké obrany, vyklidit svoji budovu a přestěhovat se do Donátovy vily, vyřadit část ideologicky nevhodných spisů a naopak zařadit spisy nové, odpovídající nacionální ideologii. Židům byl omezen přístup do prostor knihovny a čítárny. Po celou válku pak docházelo k výraznému nárůstu čtenářů.

1949: tento rok znamenal v práci knihovny podstatný krok kupředu. Po osmi letech došlo k opětovnému otevření čítárny a studovny, bylo zřízeno samostatné oddělení pro mládež, oddělení ruské literatury a rozšiřovalo se i hudební oddělení. Teprve nyní knihovna odpovídala všem požadavkům zákona z roku 1919.

1951: Městská knihovna se přestěhovala do domu čp. 165 na Husově náměstí, kde sídlila až do července 1990. Začíná působit pod názvem okresní lidová knihovna, neboť jejím novým zřizovatelem se stává okresní úřad. Po metodické stránce měli její pracovníci dohled nad činností obecních knihoven okresu.

1973: Vendelín Punčochář odešel do důchodu a na jeho místo nastoupil Jaroslav Malý. Koncem roku musela být provedena očista knižního fondu od děl nežádoucích autorů (z knihoven celého okresu bylo vyřazeno 5176 svazků).

1987: ředitelem knihovny se stal Jan Lopour.

1991: na místo ředitele nastoupila Anna Lenčéšová. Půjčovna pro dospělé se přesunula do velkého sálu polikliniky Na Sekyře (budova dnešního okresního úřadu II), ostatní části do nově zrekonstruovaného domu čp. 114 na Husově náměstí.

1992: otevřeno hudební oddělení.

1993: začátek automatizace knihovny, do půjčovny pro dospělé čtenáře byly zakoupeny první počítače, na kterých se retrospektivně začaly zpracovávat všechny starší knihy z fondu knihovny a současně se zpracovávaly i knihy nové.

1996: v květnu tohoto roku došlo k spuštění automatizovaného provozu v půjčovně pro dospělé čtenáře.

1997: v prosinci byl spuštěn automatizovaný provoz i v dětském oddělení.

1998: správa knihovny přešla pod Město Rakovník, z okresní knihovny se opět stává městská, funguje jako oddělení odboru školství, kultury, tělovýchovy, zdravotnictví a sociálních věcí městského úřadu. Vedoucím knihovny se stává Pavel Kumpa. V půjčovně pro dospělé byl pro veřejnost zpřístupněn internet.

1999: v březnu byl spuštěn automatizovaný provoz i v audio a videopůjčovně.

2000: v březnu bylo ke knihovně přiřazeno Městské informační centrum, které bylo již od začátku kvůli zajištění nejnovějších a kvalitních informací pro zákazníky vybavováno moderní technikou.

2001: vedoucí knihovny se stává Milena Křikavová. Od 1. července je knihovna organizační složkou Města Rakovníka.

2004: Knihovna získává právní subjektivitu a stává se příspěvkovou organizací Města Rakovník.