Zadali jsme žákům a studentům úkol, aby se zamysleli a porovnali četbu a knížky s jídlem. A dozvěděli jsme se mnoho zajímavých názorů.
Ve dvou kategoriích vyhodnotila porota vítěze. V kategorii základních škol zvítězila práce slečny Lenky Gregorové z 1.ZŠ Rakovník. V kategorii středních škol zaujala porotu nejvíce práce slečny Ivany Loškové z Gymnázia Nové Strašecí.
Děkujeme autorům za všechny poslané příspěvky a děkujeme pedagogům škol za vstřícnost k soutěži.
Vybrané citace z dodaných prací:
* Když nám knížky, které jsme přečetli, zachutnaly, tak nám nestačí jenom jedna porce, musíme je číst znovu a přidat si další a další.
* Vůně svíčkové je jako kniha mého dětství. Knedlíky na talíři byly jako dobrodružství. Maso představovalo zlo. Brusinky představovaly sladký konec a citrón? To je něco, co přidávalo každému příběhu jedinečnost a krásu. Zato omáčka stmelovala všechno dohromady a tvořila z toho pěknou pohádku.
* Třeba člověk, který má problémy s obezitou, pohlíží na zeleninu a zdravou stravu podobně, jako někteří lidé na knihy, tedy s odporem. Knihy mají ale tu výhodu, že ať jich budete číst sebevíc, nepřiberete ani deko, na rozdíl od jídla. Ba naopak přibere váš duch.
* Vejdeme-li do supermarketu, dýchne na nás tisíce vůní, slané, sladké, kyselé. V knihkupectví jsou vůněmi názvy knih. Je jenom na nás, za jakou vůní půjdeme, protože vůně je jen pozvánka na chuť. Jídlo může hezky vonět, ale po ochutnání můžeme být zklamáni jeho chutí, a stejné je to i s knihami.
* Když člověk trpí anorexií, zajde k lékaři, ale kdo pomůže čtenářskému anorektikovi? Myslím, že by lidé měli pochopit, že je důležité živit nejen tělo, ale i mysl, protože k čemu je nám jenom chodit, jíst a spát?
* Vždy, když otevírám další knížku, je to jako když čekám v restauraci, až mi číšník donese mou objednávku. U mě se nemůžete divit, že mám skoro všechny knihy trochu mastné od různých jídel.
* Kdykoli otevřu nějakou krásnou knihu, jako bych ukousl kus křupavého, měkkého řízku – MŇAM. Jíme, abychom mohli žít, žijeme, abychom mohli číst, čteme, abychom věděli, víme, abychom předali, předáváme, abychom přežili, přežíváme, protože jíme.
* Zeptáte-li se všech puberťáků na světě, jestli čtou, každý druhý vám odpoví: Ne, já tedy nečtu. A proč? Správně, nechce se ztrapnit tím, že tráví čas jinak než projížděním blogů. V hloubi duše cítím, že přijde čas, kdy knihy budou mít hodnotu zlata.
* Na četbu své oblíbené dobrodružné knihy se těším stejně jako na nedělní řízek s bramborovým salátem.
* Člověk by se neměl přejídat, ale s knížkami je to přesně naopak. Čím více, tím lépe.
* Já moc čtení nemusím,
Mlékovou polévku nezkusím,
Sádlo s chlebem mi také nejde k chuti,
Do něho i do Shakespeara mě ale nutí.
* Vybrat si dobrou knihu, je jako uvařit dobrou svíčkovou. Můžete do ní dát ty nejlepší ingredience, ale spálí se vám. Stejné je to s knihou, může být například fantastická, může mít za hlavního hrdinu nejvyzbrojenějšího robota, ale bude jí chybět něco, co z knížek dělá svět.
* Když čtu začátek knihy, může být docela nudný, stejně jako když jsem poprvé ochutnal olivy. Zpočátku mi nechutnaly, ale po pár soustech jsem jim přišel na chuť, stejně jako knihám po přečtení několika kapitol.
* Jídlo uspokojí náš hlad, kniha naši duši. Knihy a jídlo mají stejnou jednu vlastnost: Když uvaříte jídlo špatně, nebude nikomu chutnat. A když napíšete špatnou knihu, také se nebude nikomu líbit.
* Napíšu jednoduchou rovnici: Kniha+jídlo=život
* Mám ráda fantasy a akční knížky, tak jako mám ráda exotické a ostré jídlo. Já čtu a jím velice ráda, čtu a jím s mírou, ovšem když se utrhnu ze řetězu, dokážu číst celý den, stejně tak dokážu „vyluxovat“ celou lednici.
* Je tolik jídel, které bych chtěl ochutnat a také spousta knížek, které bych chtěl přečíst.
* Detektivky jsou pro mě jako svíčková s knedlíkem od babičky.
* Pokaždé, když otevřu knížku, kterou chci číst, jako když otevírám čokoládovou bonboniéru. Nikdy nevím, jako chuť bude mít zrovna ten bonbon, stejně jako nevím, jaká bude nová kniha. Vyzkoušet by se mělo všechno, tak neváhám zkoušet nové a nové příchutě.
* Když mám hlad, jdu se najíst. To je snadné. Ale co když má hlad moje mysl?
* Antický filosof Sokrates: Špatní lidé žijí, aby jedli a pili, dobří lidé jedí a pijí proto, aby žili.
Anglický spisovatel John Ruskin: Tak jako nesmíš jíst jen pro chuť, tak nesmíš číst jen pro zábavu.
* Čtení a jedení. Na první pohled úplně odlišné aktivity. Někdo je vášnivý jedlík, který ani nepomyslí na něco takového, jako je knížka. A na druhé straně zase čtenář, zaujat zapeklitým dějem románu, si klidně nechá ujít svůj oběd, protože prostě musí vědět, jak to dopadlo.
* Knížka je vlastně taková směsice chutí a vůní, podobně jako pokrm.
* Kniha je pro vás tajemnou bonboniérou, ze které si můžete vzít, co chcete. To rozhodnutí je jen a pouze na vás, nemůžete říci, že jste si vybrali špatný bonbon.
* Den, dva bez jídla? Už se mi to párkrát stalo, když mi smutek stáhl hrdlo a nemohl jsem polknout. Ale den, bez přečtení řádků v knize, to se nestalo už hodně dlouho.
* Četba je mojí duševní potravou od nejútlejšího dětství. Pohádky, které mi četli rodiče, mi byly krupičnou kaší, než jsem se naučil písmenka.
* Se čtením je to podobně jako s jídlem. Jsou knihy, které zhltnete jako rychlovku v bufetu a vlastně ani nevíte, co jste četli. Jsou ale takové publikace, které jsou něčím jako sváteční hostinou. Ty si vychutnáváte jako pstruha na másle. Pokapete citrónem a obíráte kostičku po kostičce, stránku po stránce. A špatná a hloupá kniha? Tu odložíte stejně rychle, jako vylijete sklenku zkyslého vína.
* Knih plných léků a rad od lékařů a bylinkářů máme plné regály knihoven a antikvariátů, ale co kdyby vznikla kniha, která by obsahovala recepty a léky na všechno? Našla bych v ní recept na špatnou náladu. Na zlobu a závist. Nechyběl by ani lektvar, voňavý a sladký, na němotu a pálení v krku. Lék na každou bolest a trápení.
* Kdybych chtěl přirovnat svůj přísun informací z knih k příjmu potravy, byl bych zcela určitě duševní anoretik. Neholduji mastným, tučným a vypečeným knihám, naopak si dám, a to ještě jen tu a tam, nějaký ten časopis o technice nebo o přírodě. Spíš jen takovou oblohu, než hlavní jídlo. Na chuť.
* Jídlo a knihy jsou přece něco úplně naprosto odlišného. Jídlo je otázkou našeho přežití, kniha naším zájmem a snahou vzdělávat se a rozvíjet. Avšak na jídlo, stejně jako na knihu se můžeme podívat jako na prožitek okamžiku.
* Pokud však jídlo a knihu chápeme jako pokrm v labužnickém slova smyslu, jsou pro člověka stejně důležité k obohacení života, který by bez obojího byl smutný a chudý.
* Čokoláda. Zatím jsem neobjevila lepší lék na špatnou náladu, na bolavé srdíčko, nebo prostě jen na zpestření všedního dne. A knížka? Nejlepší způsob, jak alespoň na chvíli opustit stereotyp všednosti, jak utéci z reality do svého vlastního světa, nebo prostě jen na chvíli vypnout.
* Existuje mnoho druhů čokolády s nejrůznějšími příchutěmi a každý člověk si může vybrat tu svou. Podle mého názoru to platí i o knihách: každý může najít to své téma. Například čokoláda s chilli by mohla vyjadřovat dobrodružství, mléčná čokoláda zase fakta a údaje. A hořká čokoláda? Tu mám nejraději, jako nečekané zvraty a rozuzlení knih. Čtení knih si zkrátka dokážu vychutnat naprosto stejně jako čokoládu.
* Člověk si je určitě vědom velice a někdy až příliš, že raději jí, než čte. Chuť je velmi výjimečná věc a jsem moc ráda, že ji mám. Jak chuť ke čtení pro mou hlavu, tak chuť k jídlu pro mé zdravé tělo. Protože jsem ten, kdo knihy a jídlo bere jako důležitou věc pro svůj život.
* Myslím, že porovnávat četbu knih s jídlem byl pro mě celkem lehký úkol. Možná, že je to tím, že mám obě věci velice ráda, a jistá souvislost mezi těmito věcmi po krátkém zamyšlení opravdu existuje.
