Čtu, čteš, čteme
Koncem loňského roku jsem se zájmem v Mladé frontě DNES četla příspěvky v rubrice „Studenti píší noviny“. Tentokrát se mladí autoři zamýšleli nad tématem Knihy a čtení.
Čtu, jsem normální? Čtou teenageři méně než starší generace? Je čtení jenom určitý druh zábavy nebo má i jiný význam? Které knihy vás inspirovaly? Četli vám rodiče, když jste byli malí? Přežijí knihy boom moderní techniky? To jsou některé otázky, nad kterými se studenti středních škol zamýšleli. K mé radosti jsem pod příspěvky našla také jména studentů rakovnických škol. Texty „čtenářů“ převážily ty, kterými zpestřili stránky tisku „nečtenáři“. Bylo milé číst vyznání mladé generace k lásce ke čtení. A pro lidi, kteří se pohybují v profesích blízko knih, bylo zajímavé dozvědět se i důvody, proč nečíst.
Některé tituly příspěvků čtenářů byly: Každá kniha mi nechá originální vzpomínku; Nahrávka čtení rodiče nikdy nenahradí; Pořád jsem se něčeho bál a hlas táty mě dokázal uklidnit; Básně a povídky jsou pro mě světlem ve tmě paneláku; Jsem pilný čtenář, byť nevím, jak píše Hemingway; Nestojím o diskuse na Facebooku, chci číst knihy; Každý týden by měl vycházet nový Harry Potter; Babička urychlila moji knižní cestu, učitelé ji brzdili; Člověk by si měl uchovat dětskou duši do konce života; Díky mami, žes mě naučila milovat to luštění stránek,…
Po skončení celého cyklu příspěvků jsem se zamyslela. Dokázali bychom všichni veřejně vyjádřit důvody proč číst či proč nemít rád knihy? Většina z nás by nebyla ochotna se ani na chvilku nad otázkou čtení zamyslet.
Knihovna vymyslela možnost, jak přiznat, že mám knihy rád, že rád čtu a nemuset to nikomu dlouze vysvětlovat.
Připevněte si na svazek klíčů, na batoh nebo na peněženku malý přívěsek, který zakoupíte v kterémkoliv oddělení Městské knihovny Rakovník za 20 Kč. Přívěsek s nápisem „Čtu, čteš, čteme“ vás zařadí do skupiny nazvané čtenářská.
Není se zač stydět, buďme hrdí, že do takovéto skupiny patříme.
