Navigace

Obsah

170 LET KNIHOVNY V RAKOVNÍKU

Typ: ostatní
170 LET KNIHOVNY V RAKOVNÍKU Po celý rok 2011 bude naše knihovna připomínat svoji 170 let trvající činnost. Přednášky, besedy, čtení, koncerty, výstavy a hlavně propagace knih a jejich půjčování je náplní letošního roku.
Historie knihovny v Rakovníku
 
Městská knihovna v Rakovníku vznikla jako jedna z prvních měšťanských knihoven v Čechách, byla založena v době Národního obrození, kdy v českých městech a vesnicích působilo mnoho neúnavných buditelů. Většinou to byli učitelé a kněží. V Rakovníku k těmto buditelům patřil především František Hovorka,
 
 
 
malíř pokojů, který šířil vzdělání ve městě, mimo jiné se zasloužil o záchranu starého archivu a byl také městským kronikářem. Jeho zásluhou byla knihovna založena a díky peněžní sbírce se mohly v Rakovníku od roku 1841 půjčovat knihy, které byly uloženy na děkanství. Dne 28. února 1841 byla knihovna slavnostně otevřena. V této době byl založen také čtenářský spolek. Ředitelem knihovny se stal ranhojič a porodník Dr. Matěj Štembera, který první upozornil městskou radu na nutnost založení knihovny, neboť považoval četbu za nejpřirozenější způsob vzdělávání. Ve funkci ředitele knihovny setrval až do roku 1864. Prvním knihovníkem byl páter Jerman, který knihy půjčoval na děkanství a roku 1843 se stal novým knihovníkem Josef Hanslík, majitel hostinece na náměstí. Do jeho domu byla knihovna z děkanství přestěhována, ale pouze na krátkou dobu.
V roce 1850 zahájila svoji činnost Měšťanská beseda, jejímž předsedou se stal František Hovorka, ten také o rok později přijal práci knihovníka. Pro knihovnu se otevírá období největšího rozkvětu. V této době sídlila knihovna v prostorách hostince ,,U Černého orla“, po požáru v roce 1857 byla přestěhována do hostince ,,U Bílého lva“ (Palackého ulice). Hovorkovu činnost už můžeme nazývat knihovnickou. V knihovně se půjčovalo jeden den v týdnu od 14 do 16 hodin, na stěně visel seznam knih, ze kterého si čtenáři vybírali, každý čtenář měl také svůj list, do kterého se mu výpůjčky zaznamenávaly. Knihovna měla v této době 920 titulů knih a půjčovaly se i časopisy. Na činnost knihovny dohlížel knihovní výbor.
V roce 1860 byla rakovnická knihovna uznána platným členem Matice české. A v následujících letech vzrostla činnost knihovny nebývalou měrou.
Roku 1873, kdy František Hovorka umírá má knihovna 2356 svazků českých a 428 německých. Po Hovorkově smrti se střídají knihovníci i členové knihovního výboru. Z této doby se bohužel zachovalo velmi málo dokumentů o činnosti knihovny.
Další doklad o činnosti městské knihovny je až z roku 1910. Čtenáři, kteří knihovnu navštěvovali, měli svoji legitimaci, v níž byl publikován knihovní řád. Všechny knihy byly pečlivě označeny a některé se půjčovaly pouze prezenčně, aby se neponičily.
Zvýšený zájem o knihovnu byl v poválečné době podnícen vydáním 1. knihovnického zákona, v roce 1919. Knihovna se v této době stává platnou institucí ve městě. Novým knihovníkem se stal František Markup, který uspořádal všechen knižní majetek, sestavil přírůstový seznam, knihy postupně katalogizoval a opatřil knižními lístky. František Markup byl knihovníkem až do roku 1930 a za jeho působení se činnost knihovny rozrostla tak, že bylo nutné sehnat nové prostory. Roku 1930 se proto Městská knihovna i s čítárnou stěhuje do nových prostorů v bývalé obchodní škole.
Po Markupově smrti nastoupil do funkce knihovníka Vendelín Punčochář. Jeho nástupem začíná v historii Městské knihovny a čítárny v Rakovníku nová etapa. Vendelín Punčochář nastoupil do knihovny v lednu 1931 a setrval v ní do října 1973, tedy neskutečných 42 let vykonával nejprve práci knihovníka a od roku 1953 ředitele knihovny. Za jeho působení prošla rakovnická knihovna velkým rozvojem. Při jeho nástupu měla knihovna ve svém fondu 5279 svazků a v roce 1973 je evidováno 65 530 svazků knih. Ve své práci se opíral o knihovní radu (ta byla ovšem roku 1951 zrušena), z jejíchž zápisů se můžeme dozvědět mnoho o činnosti a hospodaření knihovny. V roce 1951 byla knihovna převedena do kompetence Okresního národního výboru v Rakovníku a byla přejmenována na okresní lidovou knihovnu. V tomto roce se také knihovna přestěhovala do prostor obchodu Jiřího Němečka na Husově náměstí.půjčovna u Němečků
Čítárna se od knihovny oddělila a několikrát stěhovala. 
čítárna v budově radnice
Do jiných prosto se odstěhovalo také dětské oddělení, což bylo pracovně i hospodářsky velmi náročné a nevýhodné.dětské oddělení v Nádražní ulici
Za Punčochářova vedení započala v roce 1952 spolupráce mezi knihovnami tzv. meziknihovní výpůjční služba, která měla své zásady a směrnice, které nahrazovaly zastaralý knihovnický zákon z roku 1919.
Okresní knihovna plnila v této době také funkci metodickou. Pomáhala ostatním lidovým knihovnám okresu s knihovnickou administrací, s vedením fondu a statistickými výkazy. V roce 1960 bylo v rakovnickém okrese 114 místních lidových knihoven (100 obcí + 14 osad). Pracovnice okresní knihovny vykonávaly metodické cesty do vesnických knihoven, po místních lidových knihovnách putovaly soubory knih, které se zpracovávaly v Okresní knihovně v Rakovníku. Metodická pomoc byla poskytována také školním a závodním knihovnám.
Po Punčochářově odchodu do důchodu, za jeho nástupců (Jaroslav Malý 1973 – 1987, Jan Lopour 1987 – 1991, Anna Lenčéšová 1991 – 1997 Pavel Kumpa 1997 - 2001), získává knihovna  stále více nových čtenářů, vzrůstá knihovní fond, rozšiřují se služby, mezi knihovnami regionu funguje tzv. střediskový systém.
V roce 1991 z důvodů restituce knihovna mění své působiště. Půjčovna pro dospělé čtenáře se stěhuje do velkého sálu Na Sekyře. dospělé odddělení Na Sekyře
Druhá část knihovny: dětské oddělení, hudební oddělení, videopůjčovna, knihovnické středisko, ekonomický úsek a vedení knihovny, je přestěhována na Husovo náměstí, do domu, který knihovna odkoupila v roce 1989. budova knihovny na Husově náměstí
Vybavení knihovny se modernizuje, nakupuje se nová technika, přechází se na moderní výpůjční systém, veškeré služby se automatizují, což znamená velký zlom ve vývoji knihovny.
Od ledna 1998 přešla správa knihovny pod Město Rakovník, z okresní knihovny se opět stává městská a funguje jako oddělení odboru školství, kultury, tělovýchovy, zdravotnictví a sociálních věcí městského úřadu.
V roce 2004 získává knihovna statut příspěvkové organizace zřizované Městem Rakovník.
V současné době pracuje v knihovně 5 oddělení: půjčovna pro dospělé s čítárnou, dětské oddělení, hudební oddělení a půjčovna DVD, katalogizace a regionální oddělení, městské informační centrum.

Vytvořeno: 28. 1. 2011
Poslední aktualizace: 28. 1. 2011 0:00