Navigace

Obsah

Stránka

LISTOVÁNÍ: ČTYŘLÍSTEK (16.9.2020)

LISTOVÁNÍ: ČTYŘLÍSTEK (16.9.2020)Pojďte společně s Listováním zavzpomínat na své oblíbené hrdiny, Myšpulína, Fifinku, Bobíka a Piňďu.

26. 8. 2020 Zobrazit více

SAMETOVÝ HLAS JITKY ZELENKOVÉ (6.10.2020)

SAMETOVÝ HLAS JITKY ZELENKOVÉ (6.10.2020)Je nám ctí představit v Rakovníku osobnost našeho města. 6.10.2020 od 19 hodin pořádá knihovna v Tylově divadle koncert Jitky Zelenkové, která má k našemu městu blízký vztah.

26. 8. 2020

POSVÍCENÍ NA ULICI (5.9.2020)

POSVÍCENÍ NA ULICI (5.9.2020)Netradičně pořádá knihovna tradiční Rakovnické posvícení. Udělejte si čas a naplánujte si cestu do města, do ulic kousek od centra.

26. 8. 2020 Zobrazit více

Rakovníkem po stopách Karla Buriana (17.7. 2020 od 17 hodin)

Rakovníkem po stopách Karla Buriana (17.7. 2020 od 17 hodin)17.července od 17 hodin budeme hledat stopy, které v Rakovníku zanechal operní pěvec Karel Burian. Setkání účastníků u informačního centra, vstupné na vycházku je 50 Kč, počet vstupenek je omezen.

2. 7. 2020 Zobrazit více

OTA PAVEL (2.7.1930 - 31.3.1973)

OTA PAVEL (2.7.1930 - 31.3.1973)V letošním roce knihovna připomíná výročí regionálních osobností.

25. 6. 2020 Zobrazit více

ROK S KNIHOVNOU. Léto s knihovnou 2020

ROK S KNIHOVNOU. Léto s knihovnou 2020Letošní léto s knihovnou je plné zajímavých akcí. Podívejte se na naši nabídku na uvedeném plakátu. My se na vás budeme těšit.

25. 6. 2020 Zobrazit více

LITERÁRNĚ TURISTICKÉ PUTOVÁNÍ REGIONEM


soutěž region

LITERÁRNĚ TURISTICKÁ SOUTĚŽ S KNIHOVNOU

Otázky a odpovědi, vztahující se k uvedeným fotografiím

 

  1. O kříži na fotografii napsal Zikmund Winter v historické povídce Do zeleného pokoje, že v jeho blízkosti se nacházela studánka, ve které Čeští bratři křtili své novorozence. V městysi, na jehož jméno se ptáme, najdete ještě jednu upomínku na zmíněnou Wintrovu povídku, a sice náhrobní desku urozené Anny Hochhauzerové ze 17. století. Deska je umístěna v podloubí věže hřbitovního kostelíka, který vznikl v 19. století přestavbou původní českobratrské svatyně.

Městysem, ve kterém najdete kříž z fotografie, jsou Senomaty. Kříž stojí před domem čp. 131 v Rakovnické ulici. O historii kříže i o dalších náboženských památkách v Senomatech pojednává informační panel umístěný vedle staré zvonice u kostela sv. Vavřince. 

  1. Nevíme, zda se básník Jaroslav Vrchlický při svých prázdninových výpravách z Čisté do Petrohradu v 70. letech 19. století někdy na kámen na fotografii posadil, okolní les však každopádně znal jako své boty. A byl jím okouzlen, jak dokládá báseň, v níž o tomto půvabném koutu Rakovnicka obdivně napsal: „Zde tichne píseň má!“. Nedaleko kamene se nachází lovecký zámeček s korouhvičkou ve tvaru jelena. Víte, o který pověstmi obestřený kámen se jedná?

Na fotografii jsme vám ukázali kámen svatého Huberta, který najdete v blízkosti loveckého zámečku Svatý Hubert, u turistické trasy do Smrku. Nedaleko kamene, nad Čočkovým rybníkem, můžete navštívit i pozoruhodné kruhové tvrziště Smrk, na kterém ve středověku stála pravděpodobně strážnice, sloužící k ochraně kolemjdoucí obchodní stezky.

  1. Gallerova vila, pojmenovaná po svém někdejším majiteli – generálním řediteli jedné z největších uhelných společností v meziválečném Československu a čestném doktorovi báňských věd Karlu Gallerovi (1874-1938), vypadá jako dokonalá kulisa pro detektivní román a la Agatha Christie. Pokud ovšem víme, nikdo zatím dotyčný román nenapsal. Jinak ale má vesnice, ve které půvabná Gallerova vila stojí a jejíž jméno nás zajímá, své místo na literární mapě jisté. Některé ze svých románů sem umístila místní rodačka Vlasta Štáflová a nejednoho literárního zpracování se dočkala i známá pověst o zázračném původu místního mariánského kostela.

Hledanou obcí, ve které stojí půvabná Gallerova vila, jsou Petrovice. Vedle Vlasty Štáflové se mohou pochlubit i dalšími rodáky - literáty, například povídkářem Ladislavem Benýškem, který přispíval do časopisu Malý čtenář, nebo básníka Alfreda Waldaua.

  1. Nádherně zbarvený soumrak se snáší na cibulovitou báň kostela svatého Mikuláše, který díky dochovanému románskému portálu z 12. století patří k nejstarším stavbám na Křivoklátsku. V roce 1795 byla v tomto kostele pokřtěna na jméno Barbora budoucí maminka jednoho slavného povídkáře, básníka a fejetonisty a hospodyně neméně slavného francouzského badatele. Uhádnout, kdo byl Barbořiným synem, komu dlouhá léta pečovala o domácnost a ve které vesnici na Rakovnicku se narodila, by pro každého milovníka literatury měla být hračka.

Báň kostela z fotografie patří kostelu ve Slabcích. Obec s pěkným empírovým zámkem a ještě hezčím romantickým zámeckým parkem, je rodištěm Barbory Nerudové, maminky Jana Nerudy a dlouholeté hospodyně Joachima Barranda, který ve třicátých letech 19. století objevil u nedalekých Skryjí a Týřovic světoznámá naleziště trilobitů.

  1. V domě na fotografii se v roce 1861 narodil malíř, ilustrátor a autor prvních uměleckých obálek českých knih. Vedl redakci obrazové části časopisu Zlatá Praha a po celém světě proslul jedním do zelena zbarveným obrazem s motivem alkoholu. Ilustroval desítky knih, mimo jiné Čechovy romány o dobrodružstvích pana Broučka, Nerudovy Písně kosmické, Máchův Máj a bezpočet dalších titulů. O kterého výtvarníka se jedná a kde stojí jeho rodný dům?

V domě, na který jsme se ptali, se v roce 1861 narodil malíř a ilustrátor Viktor Oliva. Dům stojí v Novém Strašecí. Vedle pamětní desky najdete ve městě i Galerii Viktora Olivy, ve které jsou k vidění ukázky jeho obrazů a knižních ilustrací. 

  1. I malá kniha může přinést velké dobro. Díky povídce Sestřička Páně, kterou napsal evangelický farář Walther Reinhard, se dům na fotografii proměnil v roce 1921 na velký dětský domov pro osiřelé a opuštěné děti evangelického vyznání. V povídce Sestřička Páně, která vyšla tiskem jako samostatná knížečka krátce po první světové válce, vylíčil Reinhard na základě skutečnosti tragický osud jednoho z evangelických sirotků, kteří po marném hledání střechy nad hlavou zemřeli na ulici. Díky ohlasu povídky zakoupil Reinhard budovu bývalého hotelu a přeměnil ji na velký dětský domov pro zhruba stovku sirotků. Knížka Sestřička Páně pak vycházela znovu a znovu a pomáhala domovu až do jeho uzavření v roce 1938 získávat prostředky na jeho provoz. Zdalipak víte, kde na Rakovnicku tato budova bývalého dětského domova stojí a jak se jí říká?

Budova někdejšího dětského domova, na fotografii stojí v Jesenici. Od dob dětského domova se jí říká Modrý kříž, což byl název dobročinné evangelické organizace, která chod domova zaštiťovala. Budova stojí v čele jesenického náměstí a dnes jsou v ní obecní byty.

  1. Kdybychom vám stavbu na snímku ukázali tak, jak ji obvykle ukazují pohlednice, poznali byste ji rázem. Což by ovšem nebyla žádná zábava. Pokud ještě tápete, cože to na dnešní fotografii je, pomohou vám naše literární nápovědy. Zaprvé: Odehrává se tu mnohokrát převyprávěná pověst o dvanácti zakletých dívkách, které může vysvobodit pouze dvanáct statečných mládenců. Zadruhé: Dole v údolí několik let přebýval svérázný malíř a milovník koček, jehož poznávacím znamením byla hubená osmahlá postava a fez na hlavě, což mu dohromady vyneslo přezdívku Gándhí. Známější je však pod jménem, které mu vymyslel spisovatel, přezdívaný v dětství Prdelka. Už víte, o jakou stavbu se jedná?

Odpověď na otázku zní samozřejmě hrad Týřov. Malíř z podhradí byl poustevník Václav Matoušek, kterého spisovatel Ota Pavel proslavil svou literární črtou Fialový poustevník. Rakovnický autor Karel Mejstřík napsal o Matouškovi, s nímž se přátelil, román Diogenes a kočky a také ho obsadil jako epizodní postavu do svého skryjského kolektivizačního románu Domov můj.

  1. Blízko stavby, na kterou se dnes ptáme, stojí dům, ve kterém se v roce 1708 narodil Petr Kašpar Světecký, o jehož holi napsal povídku Svatopluk Čech. A ještě blíž hledané stavbě stojí kostel, kolem nějž se točí povídka Katynka, kterou v roce 1893 napsal povídkář a neúnavný turista ze Slánska Josef Leopold Hrdina. A sama stavba, kterou vám dnes předkládáme k uhádnutí, byla domovem princezny Lucilie ve slavném venkovském románu Bludné duše. Už víte? Pro ty, kteří snad ještě tonou v nevědomosti, házíme jako záchranné stéblo poslední nápovědu, a sice že bránu hledané stavby zdobí šlechtický erb s uťatou tureckou hlavou, které havran vyškrabává oko.

Stavbou je někdejší schwarzenberský zámek ve Mšeci. Václav Beneš Třebízský sice v románu Bludné duše nechává čtenáře tápat, kdeže zámek princezny Lucilie stojí? Všechny nápovědy, které ve svém nejznámějším díle zanechal, však jasně ukazují na zámek ve Mšeci. Domu, ve kterém se narodil Petr Kašpar Světecký, se říká U Kněžáků a více než svým významným rodákem proslul svou strašidelnou pověstí o nočním průvodu duchů jeptišek.

  1. Kampak vede branka na fotografii? Napovíme vám, že ke kostelu. Kde ten kostel stojí, však už budete muset uhádnout sami. Vesnice, nad kterou se malebně vypíná, je dějištěm románu Slaměná kačka o vojačce třicetiletá války, která do své rodné obce přivede nepřátelskou armádu, aby se pomstila za utrpěná příkoří. Román napsal kralovický spisovatel Bohuš Struska na základě lokální lidové pověsti. Jiná místní pověst vypráví o tom, že kostel je spojen podzemní chodbou s nedalekým hradem Krakovcem. Tuto pověst však zatím žádný autor do podoby románu nezpracoval.

Branka, kterou jsme vám ukázali na snímku, vede ke kostelu ve Všesulově. Pověst o jeho podzemním spojení s hradem Krakovcem vychází pravděpodobně z faktu, že všesulovský kostel sloužil k pohřbívání příslušníků šlechtického rodu Kolovratů, kteří kdysi na Krakovci vládli. Jejich skvostné náhrobní desky jsou dnes největší ozdobou kostela.

 

  1. Poslední otázka našich literárně-turistických toulek Rakovnickem bude malý chyták. Ptáme se nejenom na název vesnice na snímku, ale i na jméno tamního rodáka, o jehož verších prohlásil slavný herec Eduard Vojan, že jsou to někdy „opravdové perle humoru a vtipu“ (perle s „e“ na konci není překlep, tak to Vojan opravdu řekl). Dotyčný rodák psával verše často a rád. Někdy jen na kousek ubrousku, většinou však na pohlednice, které pak posílal přátelům. Veršoval stejně lehce česky jako německy, a občas dokonce v obou řečech naráz. Svůj básnický talent uplatňoval i při překladech operních libret nebo tvorbě písňových textů. Víte, o kom je řeč a ze které vesnice pocházel?

Protagonistou poslední otázky našich literárně turistických toulek byl světoznámý operní pěvec a také nadaný veršotepec Karel Burian, který se v roce 1870 narodil v Rousínově u Rakovníka (nikoliv v Rousínově u Brna, jak se občas můžete někde dočíst). Dvousvazkový výbor Burianových veršovaných dopisů vydal ve třicátých letech minulého století novinář J. V. Alexander. Z operních libret pořídil Burian například český překlad opery Salomé nebo opery Tristan a Isolda.

 


12. 6. 2020 Zobrazit méně

OTEVÍRACÍ DOBA V ODDĚLENÍCH KNIHOVNY OD 15. 6.2020

OTEVÍRACÍ DOBA V ODDĚLENÍCH KNIHOVNY OD 15. 6.2020Vážení čtenáři, od pondělí 15.června se otevírají všechna oddělení knihovny a budou vám k dispozici tak, jak jste zvyklí. Vedle klasického půjčování vás zase zveme do čítárny časopisů a k veřejným počítačům.

1. 6. 2020 Zobrazit více

KAREL BURIAN (20. 5. - 16. 8.)

KAREL BURIAN   (20. 5. - 16. 8.)Městská knihovna Rakovník připomíná letošní 150. výročí narození Karla Buriana životopisnou výstavou v Roubence Lechnýřovně a také aktuálním vydáním Turistických novin s rozsáhlým průvodcem po Burianových rakovnických stopách.

13. 5. 2020 Zobrazit více

Listování: BITEVNÍ POLE (8.6.2020 od 18 hodin)

Listování: BITEVNÍ POLE (8.6.2020 od 18 hodin)Pomalu se začínáme vracet do zajetých kolejí. K tradičním akcím knihovny patří rozhodně pořady projektu Listování. 8.6., po dlouhé přestávce, navážeme moc rádi na tuto tradici, i když s jistými omezeními.Společně to zvládneme.

7. 5. 2020 Zobrazit více

Stránka